Pohár ČR v letecké akrobacii

Letecká akrobacie je jedním z našich „parádních“ a trvale špičkových sportů. Dlouhodobá tradice nás stále řadí mezi přední státy světa. Nejméně sedmdesát let jsou naši letečtí akrobaté ozdobou leteckých soutěží a leteckých show. Novák, Hubáček, Malkovský a celá řada dalších pilotů před více jak sedmdesáti lety sbírali vavříny na leteckých soutěžích. V poválečném období se ve vyčerpané a politicky rozdělené Evropě příliš nezávodilo, ale zástupci Aeroklubu Československé republiky byli mezi zakládajícími členy seriálu mistrovství světa v letecké akrobacii. A první mistrovství světa se konalo v Bratislavě. Naši Bezák, Bláha a Stáhalík se umístili na prvních třech místech. Do dnešní doby jsme v soutěžích mistrovství světa nasbírali přes sedm desítek medailí a naši piloti se velmi často umisťují před závodníky ze zemí, které mají daleko lepší technické vybavení i lepší ekonomické podmínky než u nás. Piloty máme na světové úrovni a co technika? S tou to v dnešní době již není tak slavné. Vždy jsme měli dobrá letadla, ale v poslední době nás svět hodně předběhl. Máme sice relativně dost cvičných letadel Zlin Z-142, která však ve většině případů nemohou létat akrobacii. Pro vyšší výkonnostní kategorie nám zbývají dva nebo tři stroje, které těm výkonným zahraničním už nestačí. Letectví a letecká akrobacie, jako všechny technické sporty, potřebují výkonné, a tedy i drahé, stroje.

Letecká akrobacie je i velmi drahá pro všechny její adepty, protože letová hodina akrobatického speciálu se pohybuje od 15 000 až do 30 000 Kč. Je až neuvěřitelné, že přesto je u nás stále dost nadějných talentů a nadšenců, kteří na úkor své rodiny obětují vše letecké akrobacii a jsou schopni obstát i v tvrdé mezinárodní konkurenci. Stav, který je nadále neudržitelný a nad nímž diskutují mnozí odborníci i laici a příznivci sportovního létání, kteří hledají nějaké východisko, ale stále chybí to podstatné – peníze. Ne všichni jsou optimisty, ale jsou i takoví, kteří nějaké, byť částečné, řešení mají. Jiří Duras, Tomáš Kořínek a František Kučera přišli s návrhem jak situaci alespoň trochu zlepšit. Základem „umění“ v letecké akrobacii je systematický trénink a neustálá konfrontace výkonnosti v závodech a soutěžích. V České republice je akrobatických soutěží velice málo. Snad jen dvě nebo tři ročně. Zmiňovaní tři nadšenci se rozhodli ve spolupráci s Leteckým akrobatickým centrem Karlovy Vary a Leteckým akrobatickým centrem Moravská Třebová uspořádat seriál akrobatických soutěží o „Pohár ČR v letecké akrobacii“. Samozřejmě podle mezinárodních a národních pravidel a pod záštitou Aeroklubu ČR.

Všechny soutěže poháru jsou součástí velkých leteckých dnů v ČR, kde pohotoví komentátoři divákům detailně přibližují všechny soutěžní lety a ihned po skončení letu každého soutěžícího je informují o jeho bodovém hodnocení. Systém soutěží stejný jako u každé mistrovské. Soutěžící piloti absolvují povinnou a volnou sestavu v kvalifikaci a prvních pět ve třídách intermediate a advanced se kvalifikuje do finále, které probíhá přímo v programu leteckého dne. První tři v každé kategorii obdrží hodnotné ceny. Hlavním záměrem je přispět ke zpřístupnění letecké akrobacie většímu počtu zájemců a větším počtem soutěží podporovat jejich výkonnostní růst. Vlastní prezentací při leteckých dnech se pak pokusit leteckou akrobacii přiblížit širší veřejnosti.

První soutěž o „Pohár ČR v letecké akrobacii“ se uskutečnila 9. května 2004 na mezinárodním leteckém dni na vojenském letišti v Praze Kbelích a pořádalo ji Letecké akrobatické centrum Karlovy Vary ve spolupráci s Leteckým akrobatickým centrem Moravská Třebová. Pomocnou ruku podala společnost Autocentrum Dojáček z Prahy, která se stala hlavním sponzorem závodu. Díky pochopení pořadatelů proběhla soutěž v hlavním programu leteckého dne. Přispěním pohotového a nápaditého komentáře Tomáše Kořínka a Jana Brskovského se divákům hodinový blok akrobacie velice líbil a velmi často se ozýval i potlesk. Soutěžící létali na dvou strojích Zlin 50L (kategorie advanced) a Zlin 50M (kategorie intermediate). V rámci co největší objektivity se soutěžící v každé kategorii střídali na jednom letounu. To byl trochu „oříšek“ pro koordinaci práce všech zainteresovaných a také řízení letů. Vše však běželo jako dobře namazaný stroj a devět soutěžních letů proběhlo ve vymezeném čase.

Celé finále zahajoval favorit a vítěz kvalifikace v kategorii intermediate Evžen Kaláb. Precizně zalétaná tajná sestava, ale zásadní chyba – poslední dvě figury v opačném směru, které rozhodčí odměnili „nulami“, znamenaly citelnou bodovou ztrátu. Daleko lépe se vydařil soutěžní let Miroslavu Sázavskému, který zahajoval v kategorii advanced. Předvedl solidní vyrovnaný výkon s perfektním umístěním v prostoru a bylo to 1240 bodů. Podobně se dařilo Pavlu Moudrému startujícímu v kategorii intermediate. Jenom malé zaváhání ve třetí figuře ho stálo nějaký ten bod, ale ujal se vedení. Švýcar Daniel Tanno (advanced) rozhodně neměl „svůj den“ a také pokazil prostor a bylo z toho 1174,5 bodu. Němec Harald Hohenberger (intermediate) zaletěl trochu nervózně a také se mu nepovedl prostor a ani rozhodčí nebyli v ohodnocení jeho letu příliš jednotní – dostal 791,5 bodu. Martin Muck (advanced) zaletěl s neuvěřitelnou lehkostí, přesně a s dobrým umístěním v prostoru. S 1265 body se dostal do čela soutěže. Karel Jonáš (intermediate) podal standardní výkon, který mu vynesl 937 bodů. Miroslav Červenka (advanced) letěl velmi pěkně, ale pokazil čtvrtou figuru. Byla to „nula“, a tím jen 1083 bodů, které stačily jen na čtvrté místo. Finále uzavíral Radim Vojta. Zaletěl velmi dobře a 972 bodů znamenalo první místo v kategorii intermediate. Na krátkém vyhodnocení prvního závodu o „Pohár ČR v letecké akrobacii“ byli vyhlášeni  první tři soutěžící v každé kategorii, kteří obdrželi z rukou ředitele soutěže prezidenta AČR ing. Jiřího Kobrleho hodnotné ceny.

František Kučera

„Pohár ČR v letecké akrobacii“  Praha – Kbely  09. 05. 2004  –  Výsledky

 * nejvyšší a nejnižší známka se škrtají a výsledkem je průměrná hodnota ze zbývajících bodů